Kapitola 3: Víte, jaký jsme měli strach?

23. prosince 2008 v 18:24 | Saruman |  Ivanovy příhody
Zatímco kluci byli ve stanu a užívali si odpočinku, Patrik s Deorou se domluvili, že každý půjde prohledat jednu polovinu lesa. Deora na severní polovinu lesa, Patrik na jižní polovinu lesa. A to bylo právě to, co se stát nemělo. Jak se znovu shledají? Jak budou vědět, kde právě je Deora a kde Patrik? To bylo ale nadělení! Nejdřív se ztratí kamarádi a potom se zase oni ztratí v lese! Deora měla štěstí: uviděla myslivce, který zrovna nesl na ramenu jelení parohy. Rozběhla se za ním a pověděla mu, že se jí Patrik ztratil a že ostatní kamarádi se ztratili také a jestli je nebo jeho neviděl.
Myslivec odpověděl : "Jakéhosi hocha jsem viděl z dálky. Měl tvůj kamarád modré tričko a černé kalhoty?"
Deora mu s velkou radostí odpověděla: "Samozřejmě! Řeknete mi, kde se nachází? Viděl jste takové tři hochy větší postavy?" vyzvídala.
"Pojď se mnou. Dovedu tě k němu. Tvoji kamarádi šli asi před hodinou směrem k městu. Viděl jsem je přes okno mé hájovny. Šli velmi rychlým kvapem. Asi někde velmi rychle pospíchali."
Deora zajásala. Běžela takovou rychlostí, že ji myslivec stěží stíhal. Myslivec jí dovedl ke své hájovně. Vzal si dalekohled a šel na kopec. Podíval se dalekohledem do dálky a uviděl ho, jak zrovna pije vodu ze studánky, jakou měl žízeň. Zatímco myslivec šel na kopec, Deora mu pomohla naštípat dříví, aby se mu odměnila. Myslivec byl dojat tím, jak byla Deora pracovitá. Za odměnu jí dal nabídnout dortu, kterého dostal nedávno k narozeninám. Deora mu ještě jednou poděkovala a už běžela k Patrikovi cestou, kterou jí myslivec doporučil. Doběhla ke studánce a k Patrikovi, který u studánky hltavě pil a zároveň i brečel. To bylo shledání! Deora mu pověděla, kde jí myslivec řekl, že šli kluci. "Nevděčníci!" řekl mrzutě Patrik a plivl do studánky.
"Fuj!" řekla Deora, "to se dělá?"
"Ach jo, ty jsi důležitá," řekl Patrik.
"Nech si ty vtipy a raději pojďme ke stanům!" řekla rozumná Deora. Měli jste vidět, jakou rychlostí běželi ke stanům! Jako Formule!

Hned jak doběhli ke stanům a uviděli, že kluci jsou ve stanech a užívají si pohody, dělali schválně šramot, aby je probudili. Kluci, hned jak se probudili, věděli, že je najdou. Měli jste vidět, jak se zastyděli.

Bylo jim tak trapně, že nemohli ani mluvit. Patrik promluvil: "Víte, co jste nám způsobili? Díky panu myslivci a Deoře jsme vás našli, ale kdyby Deora nepotkala pana myslivce a ten nám všechno nevysvětlil, tak by jsme se i s Deorou ztratili!" říkal (spíše řval) přeskakujícím hlasem Patrik. Konečně se aspoň Ivan vzchopil a promluvil : "Víte, my jsme nechtěli být viníky, když jste chtěli vyhodit ten chrám do vzduchu."
Patrik s Deorou se zasmáli: "My jsme si jenom dělali z vás srandu."
Ivana to naštvalo: "To je fakt směšný. Nemohli jste nám to vysvětlit, že si z nás děláte srandu? Proč jsi tedy, Deoro, brala tu pitomou mapu? Můžete mě říct vysvětlení?"
"Ano, můžeme. Tu mapu jsme brali proto, abychom vám ukázali pěkný pohled na okolí."
"Ale okolí už jsme viděli i při cestě!"
"Víte co, nedohadujme se a raději pojďme dělat něco užitečného," rozsoudila spor Deora.
"Máte pravdu. Je to zbytečné, abychom se do večera neustále přeli."
Když byl spor u konce, dali si všichni mír a šli všichni hrát (kromě Deory - byla rozhodčím) fotbal. Na jedné straně hrál za útočníka Ivan, na druhé za útočníka Jirka. Brankáře hrál na jedné
straně Kája a na druhé Patrik. Zápas skončil vyrovnaně - 3:3. Deora musela dát prodloužené kolo. Avšak Ivan kopl míč mimo branku - střelil ho do bahna. Musel ho pak celé odpoledne mýt.
 


Komentáře

1 Martin Martin | E-mail | Web | 29. září 2011 v 1:24 | Reagovat

Dobrej blog

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama