2. Dokonalé představení

19. ledna 2010 v 22:38 | Sai |  Ďábelský chtíč
Druhá kapitola k Ďábelskému chtíči je konečně tu.

Prve se neděste názvu článku, opravdu se nejedná o žádnou recenzi na divadelní hru :) A i když jsme včera byli se třídou na Třech mušketýrech v Brně, dokonalé představení to rozhodně nebylo...

Ale odbočuju. Proč se tahle kapitola jmenuje Dokonalé představení, poznáte až po přečtení kapitoly. Možná to už někteří jasnovidci à la paní Trelawneyová poznali, ale stejně se aspoň dozvědí průběh oné hry ;-)

Shrnutí předchozího děje:
Mladý démon žijící v lidském světě se ocitá ve stavu závisti vůči bohatému a namyšlenému spolužákovi. Jeho ďábelský chtíč zatouží rozmazleného spolužáka, jehož příznačně nazval 'pan Dokonalý', zabít. A jelikož je všemi ostatními ignorován a nedostává se mu sebemenší pozornosti, nebojí se tomu jít vstříc. Předchozího večera pozměnil matce pana Dokonalého paměť, pro samotného spolužáka nachystal past a v této kapitola se tentokrát můžeme jako v divadle pokochat zážitkem, jak tahle hra nakonec dopadne.

Přeji dobré počtení!

Perex nepříjemně vrní


Toho dne, kdy se pan Dokonalý poněkud rozpačitěji a s hlasitým vyjeknutím probudil s pocitem, že jej chce profesorka matematiky znásilnit ve spaní, bylo už jen na chování matky pana Dokonalého něco podezřelého.
Začalo to tím, že nasypala manželovi do ranní kávy místo dvou lžiček cukru jednu pořádnou lžíci soli. Byla patrná její vnitřní sebejistota a vědomé počínání si, ač co zevnějšku týče, vypadala ve svém propoceném oblečení poněkud nejistě a ne úplně ve své kůži. Obzvláště její pomatenost zprůhledněla, když odpověděla manželovi na otázku, z jakého důvodu mu nasypala do čaje sůl tím, že nedokázala najít cukr - a aby jej neurazila a zároveň neukázala svou neschopnost lidsky myslet, nasypala mu tedy do čaje alespoň tu sůl. Další doplňující manželovy otázky však už absolutně nevnímala a raději dělala, že se soustředí na mazání chleba. Namazala si tedy paštiku po celé kůrce chleba - a nehledě na umatlané prsty, se s chutí zakousla do suché střídky.
Po rádobyvydatné snídani se odplížila do synáčkova pokoje a rychlým pohybem sebrala z nočního stolku kontaktní čočky, které si synek po včerejšku na její výslovné neodůvodněné přání musel sdělat a nechat je ležet na stolku.
A aby bylo dílo zmaru dotaženo do přijatelné podoby, nezapomněla zanechat onen prokletý vzkaz:

"Čočky máš vedle dřezu, miláčku. Ahoj, mamka."

Pak se laskala odporoučela do kuchyně, kde vytáhla z kredence lahev silné pálenky a z manželovy lékárničky lahvičku kyanidu. Do vinné sklenky naplněné kyanidem postupně pinzetou namočila obě čočky, načež je dala narychlo vysušit vedle dřezu. Do obyčejné sklenice pak nalila velké množství pálenky, aby bylo zajedno splést si ji s vodou.
Ano, část plánu s dřezem byla také hotova.

Teď už jen boty.
To nebylo ale nic těžkého. Jednoduše si matka pana Dokonalého šla obout drahé kozačky z prvotřídního výprodeje - a když už byla na chodbě, nacpala si také do kabelky s obtížemi synáčkovy boty.
Pak už konečně odešla, ach ano!

A před domem jako by hrůzou ztuhnula z nepopsatelně hrůzné vize, bulvy nepřirozeně opsaly nejméně jeden kruh po směru hodinových ručiček. Ruce se epilepticky roztřásly, žíly naběhly světelnou rychlostí a i peprmintová žvýkačka se v ústech zadrhnula o horní patro.
Kůže - ta, co si nechala paní Dokonalá vyhladit, aby nevypadala jako "vrásčitá stará panna" - se nyní zničehonic začala nakrčovat a krabatit. Koutky úst cukaly jako divé; jenže tohle bylo jiné, než milostné vrkání před pěknými pár lety. Jako by paní Dokonalá byla nějaký hodně špatně promazaný hodinový stroj, který už pěkně dosluhoval.

A pak se jako hasičský maják rozezněl pronikavý hvizd paní Dokonalé - to tehdy, kdy se její zvrásněná, šupinatá kůže sesunula líně na podlahu.
Pod kůží zbyla jen oblaka prachu.

***

Pan Dokonalý se konečně probral z přetěžkého snu. Snu o profesorce matematiky se sexuální deviací, co jej násilím odvlekla do kabinetu a nutila jej zapojit fantazii do tygřího sexu, přičemž nuceným pokusným subjektem měla být právě učitelka, mu naprosto zahalil mysl strachem o přepadení při cestě do školy.
Sluneční paprsky prosvítající mezi žaluziemi oken pana Dokonalého nepříjemně svítily do hlubokých očí, což mělo za následek jeho neohrabané tápání rukou do vzduchu ve snaze omezit nějakým zázračným způsobem zdroj světla do pokoje. To se však pochopitelně nestalo, takže panu Dokonalému nezbylo nic jiného, než aby s velkou sebenámahou vstal z postele a žaluzie zatáhnul.
Nejprve ale hmátnul slepě pro kontaktní čočky, aby si ověřil, zda na něj matka po včerejší podivném oznámení přece jen nezapomenula.

Na stolku však místo čoček našel jen podivný vzkaz. Zkusil si jej přidržet před očima a rozluštit ono poselství.
Bylo sice napsáno matčiným typickým kočičím písmem, nicméně po dlouhém namáhání očí dokázal zprávu přečíst - vzkazovala, že má čočky vedle dřezu.
Inu, přece jen bude muset vstát.

Pan Dokonalý se ale přemohl.
Odrazil se od mokrého prostěradla oběma nohama, aby dopadl přímo na jemný koberec vedle postele, což se mu i podařilo a on tak rychlým zarolováním otáčecí tyče vytvořil v pokoji nádhernou tmu.
Čekal jej ale další úkol - nasazení čoček. Na ten se mu už tolik nechtělo, nicméně pokud by si je nenasadil, byl by mu zrak po zbytek dne leda tak na dvě věci. I když se musel silně přemáhat, nakonec se jal k dřezu do kuchyně přece jen zajít.
Jak očekával, po příchodu ke dřezu zaregistroval vedle něj známé plastové pouzdro, do nějž mu maminka uložila kontaktní čočky.
Popadl je téměř brankářským hmatem do dlaně a vydal se s ním k zrcadle pověšenému na chodbě, kde by si mohl nasadit vhodně čočky.

Na chodbě mistr Dokonalý nejprve zapřemýšlel, zda by neprovedl raději s čočkami nějaké raubířství, aby tím mohl rozčílit svou matku a pak od ní získat peníze na nové, ale ten pak raději zavrhl, protože chtěl přece jen jít do školy s čistým zrakem.
Nejdříve opatrně uchopil do nehtů pravou čočku. Chvíli měl pocit, že ho nějak podezřele pálí prsty, ale na tuhle myšlenku rychle zapomněl. Byla absurdní. Prostě mu trochu brní prsty po ránu - to je toho, co? Vážně děsné.
Loket si zapřel o šatní skříň, aby se mu prsty netřepaly a on mohl mít primitivní záruku, že by nasazování čoček nemusel zrovna zvorat.
Byl už s čočkou tak blízko...
A pak ji pomalu nasadil na oko. Opatrně zamrkal, aby si oko na čočku zvyklo a čočka se mohla lépe na oku usadit.

Jenže k tomu ani vůbec nedošlo.
Poté, co pan Dokonalý jemně zamrkal, se mu rozproudila od oka tak nesnesitelná a štiplavá bolest, že se vmžiku mu začaly proudem slz zalívat zkrvavené oči a on si musel přitisknout ruku na pusu, aby se během vteřiny nerozkřičel bolestí na celé kolo.
Naprosto nedokázal pochopit, co se mu stalo - ještě aby, když se celý incident odehrál ani ne v rozmezí pěti vteřin. Jediné, co jej napadlo, bylo vymýt si poraněné oko čistou vodou.
Rozběhl se nepříčetně ke dřezu, vedle nějž ležela poslední záchrana - sklenice s vodou.

Okamžitě si nalil vodu na cíp trička, jenž si přiložil na zohavené oko.
Problém však byl v tom, že voda nebyla vůbec vodou.
Byla to lest - silná, čirá pálenka, která ještě několikanásobně umocnila už tak neúnosnou bolest.

Ano, ano - teď už se mohl rozkřičet naplno. Ječivým, hlasitým a téměř nelidským řevem.
Řev ale neměl dlouhého trvání.

Bezvědomí bylo rychlejší.
 


Komentáře

1 SeLLiNkaa SeLLiNkaa | Web | 19. ledna 2010 v 22:52 | Reagovat

Ahoj. Len vcera som si zalozila blog. Bola by som rada keby si ho prisla-prisiel pozriet paa.

2 Denika Denika | 20. ledna 2010 v 19:18 | Reagovat

ahoj moc dobre tesim sa ked pridas to doplnis
auuuuu mat kyanid v ociach by som nechcela ale dobre si to premyslel moc dobre este ze si to vymyslas lebo by som sa zacala bat

3 Tomisus Tomisus | Web | 20. ledna 2010 v 19:43 | Reagovat

Výborné.. Super čtení, kyanid, no prostě: Mně se to teda líbilo..
S očekávám se těším na další kap..

4 Coraline Coraline | E-mail | Web | 22. ledna 2010 v 15:53 | Reagovat

Zo začiatku som bola trošku zmätená, ale potom už prišiel pán Dokonalý :D (vážne super si ho nazval) :D Jednoznačne sa oplatí písať to ďalej. Táto časť nebola o nič horšia ako tá predošlá a úplne posledná veta bola zo všetkého najlepšia! :) Teším sa na tretí diel :)

5 Delthrien Delthrien | Web | 22. ledna 2010 v 20:46 | Reagovat

Odporné...
Myslím ten čin co spáchal, ne to jak jsi to napsal (to bylo náhodou dobré :-D)... Asi soucítím i s takovým pitomcem jako je Dokonalý (ty víš kdo :-D) no prostě když si dosadíš konkrétní osobu, už tomu vrýváš jakousi hloubku a cítíš to jinak. Prostě odporné... I když je to asi marné a bláhové, věřím že i v takovém člověku jako je pan Dokonalý je kousek (malý, titěrný, nepatrný kousek) srdce. No i když. Mám smysl pro humor :-D  přece jen si to svým způsobem (víme jakým) zaslouží :-D

6 nerrti nerrti | Web | 23. ledna 2010 v 18:24 | Reagovat

Hej Denika má pravdu. :D Ještě že si to vymýšlíš, nebo bych se začal bát.
Huuu, jsi v pohodě? :D To je úplně morbidní, tyjo. Jako morbidní i na tebe. :D:D
Ale jinak, je to ženiální. Řekl bych, že se zlepšuješ. Já už jak jsem se dočetl o čočkách a kyanidu, tak se mi rozslzely oči. Teď mi tekly slzy doopravdy, avšak nikoliv proto že by mě něco dojalo, nýbrž proto že mám příliš bujnou fantazii a ta představa je děsná. S tou fantazií jsem na tom děsně. Když se třeba v přírodopise začneme bavit třeba o krvinkách a tak, tak mi začne cukat v zápěstí (teď mi taky cuká). Pana Dokonalého je mi líto už jen kvůli těm blonďatým vlasům a křiklavému upnutému tričku. :D Skutečně musel být dokonalý.:D
Těším se na další kapitolu.

7 loivissa loivissa | Web | 24. ledna 2010 v 10:56 | Reagovat

desivé :-D Chudák pán Dokonalý... som veľmi citlivá na čokoľvek čo sa týka očí... toto bolo fakt hnusné. Nechápem, ako ti to mohlo napadnúť :-)
Rada čítam podobné zvrátenosti (síce vo filmoch to nikdy nevydržím), no keby ich niekto praktizuje na mne, tak by som sa už nebavila :-D Dúfam, že nič podobné nehodláš skúšať... a že ďalšie vraždy nebudú ešte hnusnejšie... ale aj tak sa na ne teším :-D

8 Fefe Fefe | E-mail | Web | 24. ledna 2010 v 19:09 | Reagovat

No teda! vážne sa k tomuto musím vyjadriť, že to bol "Diabolský mistrovský plán" :D
Ale zase...chudák pán Dokonalý....muselo to byť kruté
Na rozdiel od loivissi zase verím, že ďalšie vraždy budú ešte desivejšie, pretože sa mi to do tohto príbehu úplne hodí. A ja typický sociopat, ako o mne tvrdia Coraline s Moiflame, si to s radosťou prečítam. Proste k tejto poviedke to patrí. Takže keep on. :)
Uznávam ti tvoju fantáziu a nesmierne sa teším na pokračovanie a ...ďalšie obete :P

9 Fefe Fefe | E-mail | Web | 24. ledna 2010 v 19:10 | Reagovat

Len ešte dodám, že podobne ako pána Dokonalého aj mňa boleli oči. Hlavne z toho červeného písma na čiernom pozadí. :)

10 Tomisus Tomisus | Web | 24. ledna 2010 v 20:06 | Reagovat

Samozřejmě jsem si přečetl i zbytek povídky. Vážně vyborné, jinak souhlasím s Fefe že mě také pálily oči z toho písma.. :)

11 Dra Dra | Web | 25. ledna 2010 v 13:40 | Reagovat

Někdo mi šlohnul písničku.

Ty hááájzle! :D :D

12 loivissa loivissa | Web | 26. ledna 2010 v 20:35 | Reagovat

WRR! Ten design som chcela :-D Je nádherný. Adele Lorienne je božská. A Estel tiež ;-)

13 loivissa loivissa | Web | 27. ledna 2010 v 16:09 | Reagovat

Ani nevieš ako si ma potešil :-) Tvoj blog je jeden z mojich najobľúbenejších, takže spriatelím veľmi rada :-)

14 Denika Denika | 29. ledna 2010 v 15:34 | Reagovat

Auuuuu to by som nechcela ja som vravela ze ten kyanid je fajn napad ale aj tak dost krute

15 MisHullenkA MisHullenkA | Web | 1. února 2010 v 22:52 | Reagovat

díky za dobrou představu... ráno si čočky radši brát nebudu :D
jinak uplně super...

16 Delthrien Delthrien | Web | 12. února 2011 v 14:21 | Reagovat

Heh když si to čtu pozpátku... Dyť pálenka děsně smrdí, to muselo jít cítit po celé kuchyni :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama