Srpen 2012

#35 Game of Thrones Theme

26. srpna 2012 v 21:44 | Sai |  .la música
Zdravím, mí milí a drazí žeroucňáci!
Ano, věřím, že mnohým z vás se již automaticky pozvedly koutky úst při přečtení názvu článku, jenž indikuje, co že to bude tento týden za song týdne. Ano, bude to instrumentální hudba, bude to soundtracková hudba, bude to hudba z populárního fantasy seriálu, který určitě většina z vás dobře zná. Já momentálně přemýšlím nad tím, zda si přečíst či nepřečíst knihy, abych věděl, co se bude dít, avšak říkám si, že pak by možná pro mě mohl seriál ztratit na své působivosti, až na jaře příštího roku vyjde nová řada. Nicméně: já mívám nemalou trpělivost s lecčím, takže to vidím tak, že si raději počkám na seriál v očekávání toho, co se dozvím nového... pokud mi to teda nějaký chytrák do té doby nevyspoiluje.
A co že se u mě v poslední době děje nového? V podstatě nic, jedu ve starých kolejích. Překládám japonské seriály, učím se japonsky, dívám se na díla japonské kinematografie a čtu japonskou literaturu, rozšiřuji Wikipedii (samozřejmě se zaměřením na japonské záležitosti), sem tam napíšu nějakou ulítlost do mé připravované knihy (která není o Japonsku)... a tak. Vše při starém. A vlastně se už i do té školy těším, až potkám staré známé lidi.
Dobře, už to nebudu dál okecávat. Jako song tohoto týdne jsem vybral úvodní znělku ze seriálu Game of Thrones.

#34 Alice Springs – Jízda

19. srpna 2012 v 22:42 | Sai |  .la música
Sedím na své židli, hlady se mi svírá žaludek, žadoní o přísun jídla... mně se však nechce vstávat a jít si pro jídlo. Nebojte, nedržím žádnou drastickou dietu, jen se mi prostě nechce vstávat. Vůbec se dnes cítím jaksi unaven a vlastně se hrozně těším na to, jak se dnes krásně vyspím, takže se dnes asi nedočkáte nějakého inteligentního textu v perexu tohoto vyhlášení songu týdne. Kdepak, žádná inteligentní omáčka ze života dnes nebude. Příští týden však věřím, že ano.
Co bude tedy čtyřiatřicátým songem týdne? Tentokrát jsem hmátl po delší době opět směrem do českého rybníčku - znamená to tedy, že tu máme již třetí song týdne z Česka (pokud počítáme česko-slovenskou spolupráci Mira Žbirky a Magdy Šalamounové, je pak čtvrtý). Kdo a co to bude tentokrát? Hitovka a také interpret, kteří zazářili v mých milovaných devadesátých letech minulého století: Alice Springs a její hit Jízda.

#33 Seira Kagami – Never

12. srpna 2012 v 18:16 | Sai |  .la música
Třiatřicátý song týdne vyhlášen bude právě dnes. Ano, dnes budou rovněž ukončeny letní olympijské hry, pokud se nemýlím; pokud ne, opravte mě, díky. Dnes to bude týden, co Kuřivoj Postnoha opekl historicky svůj první špekáček nad ohněm - bez připálení, bacha na to. A kdo že to ten Kuřivoj vlastně je? Nevím! Pravě jsem si tohle jméno vymyslel, rovněž tak i tu historku se špekáčkem. Prostě jsem si už dlouho nevymyslel nějakou imaginární postavu, tak to dělám nyní. Možná bych o Kuřivojovi mohl napsat nějakou jednorázovku nebo nějakou písničku. Mám, či ne?
To dilema současné. Já však teď song týdne vyhlásit musím: po dlouhé době si vychutnáte něco japonského. Tentokrát to sice odzpíváno v japonštině nebude, nýbrž v angličtině, přesto však japonská zpěvačka autorem písně je. Že mluvím jak Yoda ze Star Wars? No jo, to jsou ještě dozvuky ze včerejška, kdy jsem si řekl, že všem na Facebooku budu právě jako Yoda odepisovat. Myslím, že ze mě museli být všichni šťastní - zvláště když po mně chtěli něco vysvětlit nebo se mnou vést seriózní řeč, chichi.

Suzanne Collins – Hunger Games: Aréna smrti

8. srpna 2012 v 18:52 | Sai |  .knižní kritika
Po dlouhé době je tu konečně knižní recenze. Pravda, já ani moc impulsů k psaní knižních recenzí nemám, protože poslední dobou čtu výhradně různé japonské záležitosti, které by k recenzování pro tuhle blogařskou komunitu nejspíš nebyly příliš vhodné (pokud se mýlím, přesvědčte mě! Impress me!), zatímco hromada mainstreamových kousků mi uniká. Pravda je však taková, že právě takové ty kousky, které zrovna teď "letí", se mi recenzují nejlépe. Navíc se u nich čtenáři často pěkně rozkecávají v komentářích, z čehož mám radost. Protože jsem však jakýsi kulturní neoskeptik, moc se k jejich čtení nemám.
O Hunger Games jsem už leccos slyšel a věděl předtím, než se mi dostaly do ruky, četl jsem o nich vesměs hodně pochvalné recenze a leckým z mého okolí mi byly doporučeny. Nebylo tedy divu, když jsem si řekl, že to zkusím přečíst, protože se často stává, že když k něčemu bývám dopředu skeptický, tak mě to ve výsledku nakonec příjemně překvapí.
Tak co? Povedlo se to i Hunger Games, nebo ne? Jaké mám z první knihy trilogie pocity?

Čtěte níže, dámy plus páni

#32 Peter Bjorn and John – Young Folks

5. srpna 2012 v 18:25 | Sai |  .la música
Týden se s týdnem sešel, leckterá potravina a tekutina prošla Saiovým trávicím traktem, leckdo pošel horkem, leckdo se pozabíjel, leckdo ukradl ze státní kasy nějakou tu sumičku, leckdo se utopil, leckdo uhořel, leckdo se narodil, ale ne tak úplně leckdo má chuť vypisovat tak stupidně a nepotřebně dlouhý seznam aktivit, který v očích druhých dělají jeho autora ještě větším idiotem. Ano, stačilo by prostě říct, že se toho stalo fakt hodně, ale teď nastává chvíle vyhlášení nového článku: dvaatřicátého songu týdne.
Ale než ho vyhlásím, zkusím vás namasírovat k těšingu na připravovanou knižní recenzi, kterou zde hodím co nevidět. Vzhledem k tomu, že nějaké to čtivo jsem už delší dobu nerecenzoval, by to mohlo být možná chvályhodné, ale taky je tu otázka, zda bude recenze na knihu potěšující či nikoliv. Jo jo, uvidíme... zvláště když se bude recenzovat první kniha v poslední době hodně diskutované trilogie Hunger Games. Bude Sai nešetřit chválou, nebo půjde naopak proti proudu a bude pořádně kritizovat? Nechte se překvapit.
Teď už ale zpět k tomu songu týdne. Vybral jsem píseň Young Folks od švédské skupiny Peter Bjorn and John; nepředpokládám, že by mnohým z vás název písně/skupiny něco říkal, ale myslím, že při poslechu tento song určitě poznáte. Jen do toho.