Listopad 2012

#47 ABBA – Angel Eyes

29. listopadu 2012 v 21:12 | Sai |  .la música
Jistěže, předchozí článek s básní o nesmrtelných šlágrech se tak trochu vztahuje k tomuto songu týdne, který mám v úmyslu vyhlásit. Ó jistě, šlágry... každý si pod tímto pojmem vybaví něco jiného a možná i někoho jiného. Jak ale tento pojem vlastně definovat? Víme, že pojem šlágr se nemusí týkat jen hudby, ale já bych to tentokrát omezil jen na hudbu. A jak že tedy zní má interpretace? Takto: šlágr je skladba, kterou si mohou užít až tři lidské generace. :D
Přijde mi přinejmenším zajímavé, že je za synonymum slova "šlágr" považováno slovo "hit". Já v tom třeba vidím malinký posun významu. Jako hit označuju prostě cokoliv, co právě frčí, je cool, má swag či kdovíjak dál tomu ještě současná generace říká, ale není to ještě záležitost takříkajíc zlidovělá, čili víc než dvě generace si to asi neposlechnou. Jako šlágr beru ale songy poslouchané třemi generacemi a více. :D Rozlišujete rovněž tato slova, nebo vám to přijde jako synonyma? Svěřte se mi, zajímá mě, jestli jsem v tomhle výjimka. :)
Proč to všechno píšu? Jistěže, kvůli onomu šlágru, který se chystám vyhlásit. Bude od skupiny ABBA, což je jedna z mála zahraničních skupin, které mohou poslouchat až tři (a více) generace. Mnou ověřeno. Název songu: Angel Eyes.

Nesmrtelné šlágry

29. listopadu 2012 v 20:34 | Sai |  .hříčky s jazýčkem českým
Nesmrtelné šlágry já pouštívám si rád
při poslechu připadám si ještě více mlád
jednou trocha nostalgie, druhmo mnohem víc
můžete mě klidně zývat mjůzik kralevic

Decibel dám sem, decibel dám tam
hlavně že se zvučně hraje
na Moravě, na dědině
singuje sa všade!

Ať už je to Evča s Vaškem
nebo ABBA, či snad Queen...
- sakra, tenhle rým je těžkej!
Budu z toho snad mít splín!

#46 Kendži Kawai – Opening

20. listopadu 2012 v 21:40 | Sai |  .la música
Mám takový pocit, že při vyhlášení tohoto songu týdne budu trochu filozofovat, respektive se o to alespoň snažit. Song týdne, jenž mám v úmyslu vyhlásit a který právě poslouchám, pochází totiž ze soundtracku k jednomu filmu, který... no, řekněme, že bych se jej neváhal nazvat mým životním filmem. Co tím slovem myslím, se pokusím vysvětlit.
Životní film je film, po jehož zhlédnutí jsem se začal chovat jinak; je to film, který mě změnil. Nevím, jestli mě změnil k lepšímu nebo horšímu, ale prostě cítím, že mě nějakým způsobem změnil. Samozřejmě ta změna může být různého typu a intenzity - třeba Kruh jen kvůli tomu, že mi změnil pohled na studny, za životní film samozřejmě nepovažuju :) -, ale za životní film považuju film, u něhož to pociťuju zkrátka intenzivněji a hlouběji. No, snad mi aspoň trochu rozumíte.
Nebudu vám zde jmenovat všechny své životní filmy a seriály, ale některé příklady můžu uvést. Třeba první film Narnie mě hluboce změnil. Když nad tím přemýšlím, tak možná díky tomuto filmu by nemohl vzniknout ani Žeroucí blog; ano, tak moc mě ten film změnil. Nebo seriál Death Note, jenž byl mou vstupní branou do světa anime.
Skladba vyhlášená jako tento song týdne však není ani z jednoho výše uvedeného. Je ale z filmu - a zároveň i z anime. Anime filmu. Strašně zvláštního a pro mě naprosto fascinujícího filmu, který se jmenuje The Sky Crawlers. Nebo chcete-li japonský přepis, pak je to Sukai kurora. Možná jsem se vám o něm už kdysi zmiňoval, nejsem si jist. Tato skladba každopádně hraje při úvodních a závěrečných titulcích, a myslím si, že pan skladatel v té skladbě dokonale vystihl celkovou atmosféru a ladění snímku. Název je prostý: Opening.

#45 Suzanne Vega – Luka

12. listopadu 2012 v 22:21 | Sai |  .la música
こんばんはみなさん!Sai です。はじめまして。おなまえはなんですか。。。?
こんしゅうのうたは「LUKA」です。
Konbanwa, minasan! Sai desu. Hadžimemašite. Onamae wa nan desu ka...?
Konšú no uta wa Luka desu.
Brý večer, všichni! Jsem Sai. Těší mě. Jak se jmenujete vy...?
Song tohoto týdne je Luka.

No jo, to víte... magor do japonštiny se nezapře nikdy a nikde. Ale což - aspoň jste se od Saíka něco přiučili a taky jste zvěděli, co vyhlásí tento týden za song. :D Ano, je to song, který je tak trochu náladově protikladem songu minulému - je to song Luka od známé folkové zpěvačky Suzanne Vegy. Pozor - tentokrát to není song z devadesátých let, ale je to příslušník osmdesátek. Ty jsou ale relativně taky fajn, takže se není čeho bát. Song totiž celkem určitě znáte.

#44 Simon & Garfunkel – Feeling Groovy

5. listopadu 2012 v 22:45 | Sai |  .la música
Dvě čtyřky. Do konce roku zbývá vyhlásit méně než deset songů týdne. Probůh, to letí... čas je čarovník jak prase, parchant jeden. Nejspíš dobře slyší mé skryté touhy, aby byla věčná zima, jenže to si já nepřeju tak zcela úplně. Kdyby byla pořád zima, nebylo by to ono. To je jasný.
Vám by se líbila věčná zima, respektive věčné léto? A teď nemyslím věčné prázdniny, ale opravdu věčné léto! Parna, vedra, pořád otevřený koupáky, práce v tom vedru, Vánoce na koupáku, vítání Ježíška za západu Slunce a při větraných oknech...? No vidíte.
To mi připomíná tu notoricky známou píseň Let It Snow od Deana Martina a taky to, jak minulý týden padal sníh a já měl tuhle píseň do toho poletování vloček puštěnou. Jo, jo, krása... jen škoda, že to tak brzo roztálo. Ale co naplat, co čekat. Ta pravá sněhová nadílka určitě ještě přijde. A taky doufám v to, že tento rok bude konečně na Štědrý den sníh! Mám takový pocit, že už dobrých několik let na Štědrý den sněhu nebylo, tak věřím, že se to tento rok vyvede.
A co vy? Těšíte se na Vánoce, nebo spíš už vás obklopují mrákoty nad tím, jak budete zase trpět ty dlouhé fronty při shánění dárků pro vaše blízké? Já se celkem jasně řadím do první sorty. Druhá se mě netýká, protože nejčastěji nakupuji přes internet, jen nějaké drobnosti kaufuju v kamenných obchodech.
Ale teď už něco úplně jiného: song týdne. Vybral jsem tentokrát hodně krátký song od Simona & Garfunkela. Krátký, skvělý, optimistický. Však už ten samotný název o náladě písně napovídá.