.filmová kritika

Saxána a Lexikon kouzel /2011/

29. června 2012 v 19:23 | Sai
Muhehe! Chichichi! Hahaha! *prostě se snaží imitovat ďábelský smích*
Myslím, že dobrých filmů už jsem se vám nadoporučoval a narecenzoval až až, tak co takhle hmátnout směrem dolů, směrem ke dnu světové kinematografie? No, myslím, že hmátnutí do toho českého rybníčku bude stačit až až. Pokračování jednoho z mála československých filmů po třiceti letech je v tom rybníčku zatraceně hluboko.
O čem že to mluvím? No neptejte se tak blbě, když to vidíte v názvu článku. Ani já bych tu neměl tak stupidní řečnické otázky pokládat, protože tím zjevně nedocílím efektu navození napětí. Maximálně tak efektu trapnosti.
Dobře, pusťme se tedy do recenze snímku, který na české poměry opravdu nemá konkurenci.
(Škoda jen, že to musím myslet v tom negativním smyslu.)

Mimi wo sumaseba /1995/

21. dubna 2012 v 19:51 | Sai
Ach, opět někoho přepadla neodolatelná chuť zrecenzovat nějaký japonský anime film. Ano, je to sice v pořadí jen třetí japonský film zde recenzovaný, ale paradox je ten, že ty tři japonské filmy jsou zároveň filmy, které jsem zrecenzoval posledně. Poslední film, který z Japonska nebyl, byla Lola, a tu jsem okecal minulý rok v červnu. Že bych hezky po roce vybral nějaký nejaponský film pro recenzi? Možná jo, možná to zkusím i dřív.
Proč vůbec ty japonské filmy recenzuji? Žijeme přece v Evropě, baštíme hezky filmy z Hollywoodu, tak proč si nevybrat je? No, abych byl upřímný, tak jsem doposud ještě neviděl žádný nejaponský film natočený v tomto roce. Měla by mě liskat hanba, ale tak tomu právěže vůbec není. Proč bych nemohl teď ulítávat na japonské kinematografii, když jsem po většinu života baštil pouze hollywoodskou tvorbu? Mně se to takhle líbí. Mám rád onu japonskou jinakost, sem tam se také dívám na jihokorejské filmy a světe div se, při jejich sledování mívám často pocit, že se dívám na něco, co mi po většinu života v televizi chybělo. Tak rád bych na vás vyvalil hromadu tipů z Japonska a Koreje, pokud vás už tak trochu nudí západní kultura a chcete vidět něco jiného, něco parádního zase ve smyslu jiném, než jak jej chápe Hollywood... ano, moc rád bych to na vás hned teď vybalil, ale to byste o to museli mít zájem, heh. Občas přemýšlím o tom, že bych tady na blogu zřídil takovou speciální sekci o japonsko-korejské kinematografii, kde bych dával své tipy na oblíbené filmy a seriály právě z těchto dvou zemí, pokud by o to teda někdo stál a neobtěžovalo by jej/ji to. Co na to říkáte?
No, ať už si teď říkáte cokoliv, počkejte s tím ještě chvíli, říct mi to můžete v komentáři. Teď bych se měl věnovat samotnému filmu, který budu recenzovat. V originále se jmenuje Mimi wo sumaseba, což znamená doslova Když se zaposloucháš. Více známý je však pod anglickým názvem Whisper of the Heart alias Šepot srdce. Já coby japanofil samozřejmě upřednostňuji originální název, ale to je vedlejší. Hlavně už si pojďme říct, o čem to vlastně je, proč byste se na to právě vy (ne)měli podívat a jaký má na to vlastně názor Sai.

Gedo senki /2006/

22. února 2012 v 18:11 | Sai
První filmová recenze tohoto roku navazuje v podstatě tam, kde skončila má předchozí recenze. Jen pro připomenutí - v předchozí recenzi jsem si vzal pod lupu japonský animovaný snímek Můj soused Totoro.
Jak už vám nejspíš došlo z názvu článku, dnes se bude opět recenzovat japonský snímek. A bude opět animovaný. A kupodivu bude zase od režiséra Miyazakiho. Jenže pozor! Tentokrát nemám na mysli Miyazakiho Hayaa, spolu s Akirou Kurasawou asi nejznámějšího japonského režiséra vůbec, ale pro změnu se bude recenzovat filmový debut jeho synáčka, Gora Miyazakiho.
Zda padlo jablko nedaleko od stromu či naopak ano, zjistíme o pár řádků níže. Ale co že to ten jeho syn vlastně natočil za film?
Ano, dle plakátu s drakem jste asi správně uhodli, že se jedná o fantasy. A aby těch překvapení ohledně tohoto filmu nebylo málo, řeknu vám, že film adaptuje knižní fantasy sérii od jisté americké spisovatelky Ursuly K. Le Guin.
Zajímavé, nemyslíte? Recenze na japonský animovaný snímek, který však adaptuje západní fantasy předlohu, a ještě k tomu to je prvotina syna nejznámějšího japonského režiséra animovaných filmů.

Povedlo se? Nepovedlo? Budu se vás snažit donutit podívat se na to taky, nebo se vás od toho budu snažit odradit?

Můj soused Totoro /1988/

5. srpna 2011 v 20:36 | Sai
Inu, jeden z takovejch těch slibů, co jsem tady naznačil v nedávným článku, se konečně dočkává naplnění.
Dneska se bude recenzovat japonský animák. Anime. A kdo má pod čepicí, ten ví, kdo je takovou typickou japonskou ikonkou na poli celovečerních animovaných filmů a již tuší, že by tenhle film mohl pocházet právě od něj. Kdo neví, bude velmi brzo poučen.
Je to pan Hayao Miyazaki, muž mnohými označovaný jako génius či Einstein, který založil světoznámé studio Ghibli zaměřující se na tvorbu právě celovečerních animovaných snímků pro všechny věkové kategorie.
Přece jen - doba, kdy si lidé pod slovem "anime" představili Pokémony a kreslenou zábavu pro malé děti, je už přece jen trochu vzdálená.
Pojďme se tedy mrknout na jeden z prvních, velmi dobře ceněných filmů pana Miyazakiho. Na film, jehož hlavní postava se nakonec stala ikonou studia Ghibli - Můj soused Totoro.

Lola běží o život /1998/

22. června 2011 v 18:12 | Sai
Kolik znáte opravdu dobrých německých filmů?
V zemi Komisařů Rexů, Stefanií, Medicopterů 117 a Kober 11 - že by se tam zvládl urodit nějaký dobrý film? S originální, zajímavou myšlenkou?
Inu, proč ne. Je sice pravda, že takhle lehkovážně tady nemůžu psát, protože jediný opravdu dobrý německý film znám jenom jeden (a ten právě recenzuji). Někteří můžou namítat, že z německé tvorby je ještě výborné Klepání na nebeskou bránu. Proč ne, ale tam je evidentní inspirace nestárnoucím Pulp Fiction, které já (naneštěstí pro Němce) miluju, a tak tenhle film nebudu zahrnovat do svého ultrakrátkého seznamu top-německých filmů.

Dnes se pokusím rozpitvat a naservírovat vám německý film, který vás možná přesvědčí o tom, že německá kinematografie není úplně ve sračkách. Nebo spíš nebyla... kdysi. Nebo ve sračkách je, ale jen tenhle snímek nad nimi vyčnívá jako něco, co nebylo postihnuto sračkoidní chorobou?
Je to film Lola běží o život, tak trochu sci-fi, tak trochu muzikál, tak trochu thriller. Přesně do jednoho žánru se Lola podle mě zařadit nedá, ale řekl bych, že nejblíž má asi k tomu sci-fi. Film totiž pojednává o jedné zdánlivě neřešitelné situaci, ve které se hrdinka ocitne, a snaží se vyprávět tři varianty příběhu, lišící se jen v malinkatých detailech, které však způsobují zásadní změny v příběhu. Vlastně je to o tom, co by - kdyby.

Elfen Lied /2004/

5. března 2011 v 20:46 | Sai
Co říct? Od minulého roku (pokud mám bejt přesný, tak od 27. srpna) tady nepřibyla žádná recenze na film, a ani tentokrát vás nepotěším. Poslední recenze byla na film Poslední vládce větru od M. Night Shyamalana a nakupilo se u ní dohromady dvacet komentářů, což je na mém blogu opravdu velice krásné čísličko.
Tentokrát nebudu recenzovat totiž film, ale seriál. Je to seriál poměrně krátký, obsahuje třináct epizod o přibližně dvaceti pěti minutách, takže se dá shlédnout klidně za jeden jediný den, jako tomu bylo onehdy v mém případě.
Dnes se totiž pobavíme o japonském anime seriálu Elfen Lied (v překladu "elfí píseň"), seriálu nádherném, seriálu brutálním, seriálu romantickém, seriálu úžasně chytlavém.

Více pod perexem

Poslední vládce větru /2010/

27. srpna 2010 v 22:09 | Sai
Co takhle k tomu konci prázdnin nějakou tu recenzi sepsat, hm?

Dneska to bude recenze na nový fantasy film proslulého režiséra M. Nighta Shyamalana, tvůrce perfektních Znamení, dobře známého Šestého smyslu a více než zajímavé Vesnice, s názvem Poslední vládce větru.
Film byl viděn v neděli v Brně. Byť ne ve 3D, ale co. Na konvertované 3D à la Souboj titánů už delší dobu (raději) nevlezu.

Ale dost klábosení.
Ta záludná otázka tu nad námi visí jak nějaký ortel smrti: povedlo se, nebo ne? Byly negativní recenze na místě, nebo to jsou jen plky všudypřítomných plivačů, kteří hledají v každém zákoutí filmu nějakou špatnost?

Prokoukněte tajemství, která na vás číhají pod záludným perexem

Where the Wild Things Are /2009/

19. dubna 2010 v 17:40 | Sai
Když jsem Vás před několika měsíci informoval o tom, že pracuji na titulcích pro nový film od Spika Jonzeho - Where the Wild Things Are -, příliš šancí jsem nedával tomu, že bych titulky dokončil. Opak se však stal pravdou, a když jsem si tedy film pouštěl se svými titulky, měl jsem z toho takový... zajímavý pocit. Takový příjemný, jako byste byli pomyslnou součástí tvůrčího štábu :-)
Každopádně Vám nyní přináším další recenzi, ať víte, jaký obrázek si o tomto filmu udělat :))

A ač to někoho dokáže stále překvapovat, perex je prostě perex

Amélie z Montmartru /2001/

20. března 2010 v 14:29 | Sai
Konečně recenze na film, která vyhrála ve Vaší anketě. Film o optimistické francouzce Amélii Poulainové, které dokáže zpráva o smrti princezny Diany změnit celý život :)

The Fall /2006/

31. ledna 2010 v 14:49 | Sai
I když jsem vůbec neměl v úmyslu psát další recenzi na film, včera mi učaroval jeden nádherný film.
Předpokládám, že název filmu - The Fall (Pád) - vám asi nic neřekne. Je to obrovská škoda, protože ačkoli i já jsem do té doby o filmu neslyšel ani zmínku a v dopoledních hodinách mě při procházení programů zaujal jenom fakt, že film je žánru fantasy, učaroval mi téměř stejně, jako Faunův labyrint.
A věřte nebo ne, právě k tomuto snímku bych dokázal s přimhouřenýma očima Pád přirovnat, jelikož pomyslného bratříčka v žánru nemá snad žádného. Je totiž svou stylizací a originalitou skutečně jedinečný.

Dokonce natolik jedinečný, že bych klidně řekl, že překonává Avatara.

Více pod perexem

Avatar /2009/

29. ledna 2010 v 21:38 | Sai
Takže, konečně jsem se odhodlal sepsat recenzi na nejdiskutovanější film poslední doby. A byla to už sakra dlouhá doba - Avatar jsem viděl někdy začátkem ledna spolu s Delthrien, ale chuť napsat recenzi přišla teprve teď. :)
A jak to dopadlo? Jsou ony nadšené ohlasy zasloužené? Nebo jsou to jen nadsázky, které tolik učarovalo pouze krásné prostředí Pandory?

Dočtete se (jak jinak) než pod perexem

Inkoustové srdce /2008/

20. srpna 2009 v 12:04 | Saruman
Další kritika na další film, tentokrát to bude takový rodinný fantasy.

Čtěte pod perexem

Requiem za sen /2000/

30. července 2009 v 17:28 | Saruman
Tentokrát tady mám kritiku na úžasný film Requiem za sen... znáte?

Čtěte pod perexem

Harry Potter a Princ dvojí krve /2009/

25. července 2009 v 18:05 | Saruman
Proklínejte mě, nadávejte mi, škubejte mi to, co mi zbylo z vlasů, ale zkrátka jsem musel napsat nějaký názor na můj nejočekávanější film tohoto roku. Vím, že hromada lidí má své názory napsané na blogu (a přiznám se, že se cítím docela trapně, když se po nich musím opakovat), ale já bych chtěl napsat názor výhradně pro ty, kteří jej ještě neviděli - a chtějí vědět, na jaké klady a zápory filmu se můžou těšit.

Tak se pojďme vrhnout na tu recenzi! :)

Čtěte pod perexem
 
 

Reklama